Rakovnické policii chybí hlídková služba, jejíž prioritou je pracovat především v terénu. Podobné, možná i daleko vážnější problémy mají i hasiči z rakovnické stanice. Jen se o nich nemluví. Podle našich informací doplácejí okresní města na skutečnost, že se vše řeší nejprve přes krajská města. Když jsme vás před týdnem informovali o cvičení profesionálních a dobrovolných hasičů v Novém Strašecí spolu se státní a městskou policií, netušili jsme, jak velký ohlas tento článek vyvolá.

Bývalý zaměstnanci hasičského záchranného sboru nás především informovali o absenci vysokozdvižné plošiny, která je nutná při záchraně osob z vysokopatrových budov. Dalším problémem jsou pak takzvané nástupní plochy pro požární techniku v Rakovníku.

Podle výpovědi bývalého profesionálního hasiče slouží většina nástupních ploch jako parkoviště pro osobní automobily. Lidé si neuvědomují vážnost situace, která může kdykoliv nastat. V tom nejkastrofičtějším scénáři se nedostane včasná pomoc k lidem jen z toho důvodu, že nezodpovědní lidé parkují tam, kde nemají co dělat.

„V Rakovníku stoprocentně nástupních ploch moc není. Projektové dokumentace z dob výstavby paneláků jsou pryč. Pokud s nimi ale bylo počítáno v rámci projektu, je vlastník povinen je označit příslušnými značkami a je zodpovědný za jejich stav,“ informoval Miroslav Kadeřábek z HZS Rakovník.

Jak jsme se ale dozvěděli od velitele hasičské stanice v Rakovníku Karla Jelínka, i v nejkritičtější situaci jsou hasiči schopni bleskurychle jednat a zachraňovat.

„Máme na stanici třicetimetrový žebřík, pomocí něhož můžeme evakuovat občany z vysokopatrových budov. Kdyby byl větší problém, povolala by se ze Slaného a Kladna vysokozdvižná plošina. V nejhorším případě by byl povolán z Prahy vrtulník, který by dorazil do Rakovníka během patnácti minut,“ informoval o možnostech záchrany Karel Jelínek.

Tzv. "nástupní plochy pro požární techniku" řeší vyhláška 23/2008 Sb. i včetně podzemních hydrantů apod. Obecně se dá říci, že tyto plochy či jiná opatření pro HZS by měly být zřizovány u výškových budov, tedy i u vysokých panelových domů. U panelových zástaveb, které vznikly v době před rokem 1989, se většinou jednalo o typové panelové domy. Tyto domy byly poté "rozmístěny" po mapě města a následně i realizovány, aniž by se u mnohých z nich komplexně řešila otázka nástupních ploch pro HZS. Tehdy zcela jistě platila jiná legislativa a nejsem si jist, zda v ní tyto plochy byly povinností. U nových staveb, které se realizovali např. v ulici Otýlie Benýškové apod., byly tyto věci s HZS konzultovány a zapracovány do projektu (hydranty apod.). Co se týká kontrol těchto míst, měla by je kontrolovat Policie ČR popřípadě obecní (městská) policie, neboť se jedná o dopravní bezpečnost. (Jan Polák; tiskový mluvčí radnice)