Jak z odborného pohledu hodnotíte stav městské zeleně v Rakovníku?
Není na tom vůbec zle a musím říci, že za posledních šest až osm let se její stav velmi zvedá. Vytváří se tlak na města, a to i ze strany Evropské unie, planeta se globálně otepluje a města se snaží, Rakovník nevyjímaje. Myslím si, že Markéta Škvárová i další zaměstnankyně úřadu se snaží každý problém, pokud si někdo na něco stěžuje, vyřešit. Obecně se snažíme lidem vyjít vstříc, aby se jim tu hezky žilo.

Velmi kladně se hodnotil například květinový záhon cibulovin naproti kulturnímu centru.
Ten vytvořila Arborea. Asi před třemi lety začal Floravil dělat směsi cibulovin a ty se houfně dávají do měst. Jejich efekt je opravdu boží, kvetou strašně dlouho. Báli jsme se, aby je kolemjdoucí neškubali, ale těch cibulí je tolik, že to lidé nestačí vytrhávat, navíc se prostory vybírají tak, aby byly hodně na očích. Cibuloviny jsou mnohem efektivnější, než zakládat jen letničky. Ty jsou vysázeny například pod viaduktem pod platany, kde je poměrně hustý provoz. Sama jsem zvědava, zda to bude fungovat, neboť včely se tam budou dostávat obtížněji než na Sekyře, kde je to více chráněné. Navíc je to záplavová oblast. Uvidíme, jak se osvědčí nově vybudované retenční nádrže na Zátiší.

Hodně diskutovaný mezi rakovnickou veřejností je upravený parter před gymnáziem. Jaký na něj máte názor vy?
Můj názor je takový, že bych se snažila reflektovat ,globální oteplování, klimatickou změnu, která nastává, a také dané podmínky. Je zde obrovská střecha gymnázia, odkud by mohla být voda stažena do retenčních nádrží, které by se vybudovaly. Před několika lety, kdy byl vytrvalý déšť, bylo zatopeno celé náměstí. Mohly tam klidně vzniknout dešťové záhony a voda by se sváděla tam, kam je potřeba. Myslím si také, že není šťastným řešením udělat dvě řady sakur, stačila klidně jedna řada s větším kořenovým prostorem.

Předpokládáte, že se tam stromům nebude dařit?
Aby strom prosperoval, potřebuje nejméně osm metrů krychlových substrátů nebo prostoru pro kořeny. Zde je prostor menší. Dobré by bylo použít strukturální substrát, což jsou víceméně kameny, aby se tam mohl dostat vzduch. Používá se ve městech, kde jsou chodníky a sítě. Jakmile stromy nemají vzduch, hynou. Navíc stromu chvíli trvá, než se uchytí. Péče o vysazené stromy, ať už o aleje, nebo ve městech, je pětiletá, u některých stromů se ovšem technologické chyby projeví až za deset let a člověk už si je s výsadbou nespojí.

Co říkáte na výběr nových stromů?
Sakury jsou hezké jen dva týdny v roce. Veškeré peckoviny navíc stíhá monilióza, tedy houbová choroba, proti které není moc pomoci. Jakmile chátrající rostliny strádají, vylučují určité feromony a lákají tím škůdce, kteří si vždy vyberou tu, která jim nedá tolik práce jako zdravější rostlina. Stačí utužený substrát, rozpálená dlažba, nalétnou tam mšice. Doprovodným jevem houbových chorob peckovin bývá vytékající klejotok, který je vstupní branou pro další možné infekce. A pak je zaděláno na problém. Proto by byla lepší polovina stromů, ale větší investice do jejich péče. Například když se sázely stromy v Čelakovského sadech v Praze, roční péče jednoho stromu vyšla na osm set tisíc korun. Pak se ale stromy udrží.

Rakovničané probírali také plánovanou revitalizaci Husova náměstí. Vadilo jim především kácení vzrostlých tisů před kostelem.
Je pravda, že lidé hodně lobovali za tisy. Ovšem vzhledem k tomu, že se budou předělávat chodníky, musely by se tisy hodně zredukovat a z třímetrových stromů by zbyla jen torza. Navíc pod sebe nic nepustí - a v plánu je výsadba trvalkových záhonů. Redukce je zkrátka nutná, aby měly šanci další stromy, které se tam mají přidávat. A není jich málo. Co se týče stromů, chtělo by to, aby byly větší už v době sázení, s obvodem osmnáct až dvacet centimetrů, zkrátka aby vytvořily brzy stín a nemuseli jsme čekat dvacet let. Ovšem než k revitalizaci dojde, zřejmě se ještě změní vedení města. Bude trvat, než se najde vhodná dotace, celý projekt totiž není levnou záležitostí.