Rynholec/ V sobotu odpoledne jsme se z Rakovníka vydali s rodinou navštívit velmi zajímavé místo na okrese, které se ukrývá na okraji zalesněného svahu necelé 2 km od obce Rynholec. Lidem, kteří denně jezdí směrem na Prahu a do Kladna po staré silnici je tato lokalita prakticky neznámá a na první pohled skryta. O tomto místě často ani netuší někteří místní obyvatelé. Vydáváme se autem směrem od obce Lány na nedokončený kruhový objezd, který vzniká na severozápadní straně, kde silnice vede z obce Lány směrem na Vašírov. Prakticky několik metrů za objezdem se na levé straně nachází odbočka na polní cestu vedoucí k tomuto zaniklému místu. Vydáváme se směrem do kopce úzkým lesním porostem po pěšině, kterých se nachází v místě několik. Snadno se dostáváme na místo, které nás ihned uchvacuje svojí velikostí a hlubokými příkopy. V místě je možno nalézt roztroušené kameny z opuky a právě zde vyrůstají čerstvé podléšky. V mírném slunečním odpoledni fotografujeme a prohlížíme si místo. Máme štěstí, nacházíme zde pracovníka, který nám vypráví některé zajímavosti a příběh, který se váže k Sobínu.

O tvrzi Sobín
Pravděpodobně se jedná o hradiště, které bez zachovaných písemných památek pochází nejspíše ze 13. století, kdy ho někdy kolem roku 1330 údajně založil rynholecký držitel vladyka Dětřich ze Skuhrova. Místním názvem, který se užívá mezi lidmi, se místo nazývá Starý zámek. Jméno Sobín užívá ve svých knihách August Sedláček, významný český historik, který se o tomto místě zmiňuje ve svých knihách. Tato větší opevněná tvrz nebo menší hrádek zde byl zbudován někdy v 15. století, ale jeho trvání nebylo dlouhé. Spíše než o strážní tvrz se podle historiků jednalo o hospodářskou jednotku. Podle místních pověstí vedla ze Sobína podzemní chodba do sousední obce Vašírov k hlásce zvané Sobínek. Historik August Sedláček uvádí, že podle pověsti byl Sobín sídlem loupeživých rytířů, kteří zde údajně přechovávali stochovský misál, vzácnou církevní knihu, kterou údajně lapkové odcizili ze stochovského kostela. Měla se zde nacházet knihovna. Sobín byl prý původně nazýván Sovín jako protějšek ke tvrzi Holubín, která stávala nad stochovským dvorem. Někteří lidé však tvrdí, že Sobín byl spojen rozsáhlou podzemní chodbou vydlážděnou opukou až přímo s Holubínem u Stochova. Dle vyprávění usedlíků byla chodba do podzemí za jejich mládí průchozí až ke schodišti, jenž pod hradem prudce klesalo svahem dolů, ale dále si tito lidé netroufli, již tenkrát byla chodba dosti pobořená. Na počátku 20. století byly uprostřed tvrziště znatelné základy hlavní budovy o rozměrech 14 x 7,5 metru, k severnímu rohu budovy připojena kulatá věž, vedle ní třímetrový vchod. Západně, vedle pozůstatků zbořených sklepů, stávala druhá budova, za jižním příkopem okrouhlá hláska. Nádvoří uzavřeno 1,3 metru silnou zdí, za ní vysoký násep. Na severní straně čtvercová hláska. Koncem 19. století byly na tvrzišti neodborně vykopány kamenné veřeje. Za zmínku stojí nález lesníka, který nalezl bronzového škorpiona a pasák dvojramenný plochý mosazný křížek. Oba nálezy se dnes nacházejí v novostrašeckém městském muzeu. Možná z důvodů těchto nálezů se v místě často objevují hledači s detektory kovů. Odborný archeologický výzkum zde však podle našich informací dosud neproběhl. K lokalitě se váže pověst o dvou vysazených lípách, nacházejících se do dnešní doby na místě smrtelného souboje dvou znesvářených vladařů ze Sobína a z Holubína, kteří měli za své ženy dvě sestry tuchlovického vladyky.

Současnost
Dnes najdete na místě pouze torza rozsáhlého opevnění na pahorku, kde nacházíme výrazné obdelníkové valy a příkopy. Na místě se ještě dnes najdou zbytky opuky, která se zde nachází jako stavební materiál prakticky všude. Západní strana navazuje na pole, z něhož je na lokalitu volný přístup. V blízkosti severního valu dnes zbytky obdélníkové hlásky. K dalším informacím odkazuji čtenáře navštívit internetové stránky, kde je možno nalézt náčrtky opevněného valu, vyprávění a mnoho fotografií ze současnosti. V současné době probíhá očista terénu od chrastí a větví, na místě mají podle informací setrvat vysazené mohutné lípy, po očištění terénu se vzhledem k hojně turisticky navštěvované lokalitě počítá s jejím dalším zviditelněním ve spolupráci s rynholeckou obcí.

Trasovník
Pokud se ho vydáte hledat autem, po projetí obcí Lány pokračujte další cca 1 km směrem na Nový Dům a Křivoklát a pak odbočte doprava na Rynholec. Před ním, cca 1 km po odbočení (až za velkými budovami po pravé ruce), naleznete výraznou polní cestu odbočující opět doprava, ze stran zarostlou keři a stromy. Zde zaparkujte a vydejte se po cestě asi 400 metrů. Přejděte pole doleva k lesu, směrem k jeho výběžku přibližujícímu se k naší polní cestě. V tomto výběžku lesa naleznete stopy po hradu Sobín u Rynholce. Vlakem či autobusem se na místo dostanete z jednoho kilometru vzdálené obce Rynholec.

Deník/ Michal Elznic