Jejich práci popsal velitel Petr Cajthaml: „Nejprve jsme hasili, protože se oheň šířil do všech stran. Oheň se musel ohraničit vodou. Ložiska, co už nešla uhasit, se nechávala dohořet. Pak jsme pokračovali v kyvadlové dopravě vody až k cisternám do lesa. V tom pokračujeme i nyní."

Lubenští hasiči v počtu tří zůstávají u ohně i nadále, protože se nemají s kým střídat. Někteří odjeli už večer a ráno odešli do práce.
Dát zásahové družstvo rychle dohromady nebyl v Lubné problém. Zásahové družstvo ve třetí skupině tvoří osm až devět členů a ti jezdí na zásahy pravidelně. Letos už vyjeli devětkrát. Poprvé už čtvrtého ledna při požáru domu v Rousínově. Hasiči zasahovali asi před třemi roky při podobném požáru, ale v menším rozsahu, v Městečku, kde chytl les od parní lokomotivy.
„Ale takový požár, co jsem u hasičů, nepamatuji," zkonstatoval Petr Cajthaml.

Ze Srbče přijeli včera před polednem k zásahu čtyři dobrovolní hasiči, aby vystřídali některé své kolegy. Cesta trvala i s čekáním na kolegu asi tři čtvrtě hodiny.

„Zavolali nás z operačního střediska v Kladně. Já jsem přijel z práce, tady kolegové byli výjimečně doma. Dostáváme automaticky SMS zprávu a kdo je doma, ten jede. Máme s sebou trambus a budeme vozit vodu. Teď čekáme na další pokyny. Zůstaneme tu, jak bude potřeba," popisoval zástupce velitele Pavel Douša.