Systém záchranné služby zajišťuje, že stav pacienta nakonec vždy doktor posoudí – buď přímo na místě, nebo později v nemocnici.

Do klidné vísky u Mokrovrat na Příbramsku se po ránu přihnaly hned dva houkající vozy záchranářů. Přijely na pomoc osmiletému chlapci, jenž si při pádu z půdy poranil hlavu. Podobný poprask zažili také v Úhonicích na Praze-západ, kam pro změnu v noci dorazila dvě auta záchranné služby na pomoc třináctileté školačce, která to zle přehnala s popíjením alkoholu. To, že k jedinému pacientovi přijedou hned dva vozy s modrými majáčky, přitom není ničím neobvyklým. Jde o systém, který lékaři označující jako R-V neboli rendez-vous. Mohlo by se říci také „dostaveníčko s lékařem“ – kdyby ovšem tak vážná věc, jako je záchrana lidských životů a zdraví, snesla žertovný nádech. Využití systému rendez-vous, kdy se na místo zásahu vypraví osobní vůz s řidičem-záchranářem a lékařem plus obvykle také ještě „velká“ sanitka bez doktora, ale zdaleka není pravidlem. Zvyklí jsou na něj spíše lidé, kteří se častěji pohybují v Praze. „Středočeská zdravotnická záchranná služba disponuje třemi druhy posádek,“ vysvětluje Nina Šeblová z kladenské centrály záchranářů.

Od zavolání na linku 155 má záchranná služba dorazit na místo do 15 minut, aby pacientovi poskytla přednemocniční neodkladnou péči. Ne vždy ovšem musí dorazit sanitka, ze které kromě záchranářů vystoupí i doktor. Jak připomněla Šeblová, složení posádek se totiž liší. Vše závisí na posouzení konkrétních okolností.

Sanitní vůz s lékařem
Posádku sanitky s lékařem, v oficiální terminologii rychlou lékařskou pomoc (RLP), tvoří řidič-záchranář, zdravotní sestra a lékař. Takových týmů slouží ve středních Čechách přes den od 7 do 19 hodin devětatřicet; během noci, kdy odpadají zejména transporty závažně nemocných mezi zdravotnickými zařízeními, jich je připraveno k výjezdu devětadvacet. „Ve světě není pravidlem, že záchranné služby disponují lékaři. Například ve Spojených státech, ve Velké Británii i ve většině asijských zemí funguje takzvaný paramedický systém,“ vysvětlila Nina Šeblová s tím, že paramedik je profesionální zdravotnický záchranář školený v život zachraňujících úkonech a postupech první pomoci, který ale nestudoval medicínu.

„Pracovníci na operačních střediscích pečlivě vyhodnocují každou tísňovou výzvu a podlé té které situace vysílají k pacientovi posádku. Pokud se rozhodnou pro posádku s lékařem, je to většinou v případech ohrožení nebo jasného selhávání základních životních funkcí,“ objasnila Šeblová. Lékařské posádky jsou podle jejích slov vysílány v případech, kdy pacient je v bezvědomí, nedýchá, má křeče, je dušný či ho trápí bolesti na hrudi; vyjíždějí také k závažným dopravním nehodám.

Systém rendez-vous
Osobním vozem systému rendez-vous (R-V) jezdí řidič-záchranář a lékař. „Výhodou je, že lékař je mobilnější a navíc v některých případech může být pacient po ošetření ponechán na místě – a toto je výhradně v kompetenci lékaře,“ podotkla Šeblová. Tento systém se také využívá v případech, kdy jsou všechny lékařské posádky v terénu. „Operátorky na místo vyšlou zdravotnickou posádku, za kterou vyjede lékař systémem rendez-vous,“ poznamenala s dodatkem, že pokud pak lékař společně se zdravotnickou posádkou pacienta zaléčí a není nutná jeho přítomnost při transportu do nemocnice, může se zase vrátit na stanoviště nebo jet k dalšímu pacientovi.

Tento systém středočeští záchranáři využívají pouze v Kralupech nad Vltavou a na Příbramsku. Výhodný hlavně pro oblasti s velkou hustotou obyvatel – typickým příkladem je Praha. Menší vozidlo je v městském provozu obratnější a šetří tak potřebný čas při záchraně lidských životů. „Na delší vzdálenosti, s kterými musíme počítat ve Středočeské kraji, je vyhovující především systém velkých sanitních vozů, které pacienta odvezou,“ upozornila Šeblová.

Rychlá pomoc
Některé obtíže lze zvládnout i bez lékaře. A právě v takových případech se uplatní rychlá zdravotnická pomoc (RZP). Skládá z řidiče-záchranáře a diplomované zdravotní sestry s pomaturitním vzděláním v oboru urgentní péče. „Pokud zavoláte na linku 155 a přijede tato posádka, ničeho se nebojte. Dostane se vám stejně kvalitní přednemocniční péče, jako kdyby přijel na místo lékař,“ ujišťuje ředitel středočeských záchranářů Robert Zelenák. „Rychlá zdravotnická pomoc zasahuje v případech, které jsou buď méně závažné nebo které trvají již delší dobu a neohrožují pacienta na životě, ale kde se předpokládá nutnost dalších nemocničních vyšetření,“ navázala Šeblová.

Pokud k pacientovi dorazí RZP bez doktora, znamená to, že se vždy pojede do nemocnice. Záchranář se vzděláním zdravotní sestry totiž nesmí ponechat pacienta po zaléčení v domácím ošetření nebo na místě události. Každému pacientovi tedy systém záchranné služby zajišťuje, že se dostane do lékařské péče – přímo v rámci přednemocniční péče díky posádce RLP či R-V, nebo transportem do nemocničního zařízení posádkou RZP, zdůrazňují představitelé středočeských záchranářů. Stejná pravidla platí i v dalších regionech České republiky.