Jen na Vánoce vyexpedují tisíc dvě stě metráků ryb, převážně kapra v první třídě, to znamená do 2,5 kilogramu, a nad 2,5 ve výběru. Jinak ještě chovají amura, štiku, candáta.

„Za rok vyexpedujeme zhruba tři a půl tisíce metráků ryb. Dodáváme je v průběhu roku, podle toho, jak přicházejí objednávky. Jdou na český trh, do supermarketů. To jsou ale malé objednávky, třeba jen metrák. Větší objem míří do Polska a Německa," vypočítával Zdeněk Kopřiva, sádecký a zástupce vedoucího.

Kapr stále vede
Češi kupují nejvíce kapra. Vedlejší ryba putuje převážně do zahraničí. Pouze na Vánoce jí tu zůstává tak sto metráků. Není to ale jen otázka chuti, spíše financí. Za kilo kapra zaplatíte od sedmdesáti osmi do pětaosmdesáti korun za kilo. Například za candáta více jak dvě stě korun za kilogram živé váhy. I když cena oproti loňskému roku nestoupla, podle Zdeňka Kopřivy kupují lidé kapra o něco méně.

Pustit nebo nepustit?
„Myslím, že si raději koupí kuře, nebo místo tří kaprů dva," mínil Kopřiva. Ale kdo dá přednost kaprovi, chce živého, kterého většinou chtějí zabít na místě. „Živého si odnášejí domů většinou rodiny s malými dětmi. Pak už je na nich, jestli ho sní nebo pustí. Nebo si vyberou jen malého, tak jeden a půl kila, s tím, že ho pustí. Pokud není kapr potlučený, přežije, i když má méně potravy," popisoval Zdeněk Kopřiva. Živý kapr vydrží i tři hodiny v tašce, než se dostane domů do vany. V chlorované vodě tak jeden den, pak je lepší ho zabít.

Cesta kapra na vánoční stůl začíná u generaček, pětiletých ryb. Ty se vytřou v umělých líhních. Z embrya naroste plůdek, z plůdku násada, z násady naroste tržní kapr. To trvá zhruba tři až čtyři roky, podle toho, jak těžká je násada. Z dvacetidekové násady naroste dvoukilový kapr. Ze čtyřicetidekové tříkilový.

Nejlepší tržní váha kapra je do dvou a půl kilo. Ti jdou i nejvíce na odbyt. Do Německa ale Mšečtí dodávají jen kapry do jednoho a půl kilogramu, protože je tam zpracovávají na speciální lince.

Opuka
Jak dlouho kapr roste, ovlivňuje zdravotní stav, počasí i poloha rybníků. Například v Jesenici je chladnější a kyselejší voda, proto tu naroste menší kapr než ve Mšeci. Produkci ryb letošní počasí dost ovlivnilo. Výnosy ryb byly průměrné, někde i menší. Rybám nepřálo chladno i střídání počasí. Ztráty způsobily také povodně. Pokud rybníky přetékaly, ryby uplavaly. Velká voda několikrát za rok „vypláchla" přirozenou potravu. Ryba pak udělá místo dvou kil jen kilo a půl.

Vánoce rybářům začínají už v říjnu při výlovech rybníků. Odtud kapři putují do sádek, kde se do prosince takzvaně vysádkují, to znamená vyčistí v čisté vodě, aby na talíři dobře chutnali. Kromě toho chuť kapra ovlivňuje podloží rybníka. Z rybářství České republiky jasně vedl kapr ze Mšece. Potvrdily to i odebrané vzorky. Opukové podloží dává kaprům nejlepší chuť. Jinou chuť má kapr z jižních Čech, kde je kyselejší voda.

Od Prahy po Doupov
Středisko Mšec patří pod rybářství Mariánské Lázně. Patří k němu rybníky od Prahy až na Doupov, z nejbližších například Velký rybník v Jesenici. Rozloha rybníků ve středisku čítá sedm set hektarů. Pro kapra i jiné ryby si můžete přijít přímo na sádky do Mšece. Prodává se tu ještě do třiadvacátého prosince od 8 do 16 hodin.

Kapr na štědrovečerním stole nemůže chybět ani u Zdeňka Kopřivy: „Připravujeme ho klasicky, obalený jako řízek. Dobrý je také v kečupu. Nejprve se kapr upeče v troubě na sádle. Pak se naloží do kečupu a cibule a dá se na tři dny do lednice."