To nově udělují Policie ČR společně se Slavia pojišťovnou za významný podíl při nalezení pohřešovaného člověka – a oceňují tak pomoc, empatii a všímavost. Ona se stala prvním člověkem v České republice, který ocenění získal za záchranu dospělého člověka. A třetím vůbec. Před ní je obdrželi pouze Tomáš Balek z Ústí nad Labem, který pomohl najít 14letou dívku, jež utekla z domova, kde zanechala dopis na rozloučenou, a Barbora Rýdlová z Rokycan; ta zase přispěla k nalezení tříletého chlapce ztraceného v lese.
Pátrání na kole, pěšky i autem
„Tomášku, není to apríl?“ Tak se podle vlastních slov paní Naďa ujišťovala, když 1. dubna přišel 15letý syn s tím, že se právě u nich, v obci ležící uprostřed trojúhelníku vymezeného Novým Strašecím, Lány a Stochovem, ztratila paní trpící schizofrenií, která se špatně orientuje i ve známém prostředí. Syn vzal kolo a vyšlápl do okolí, aby pomohl s hledáním, přičemž 24letá sestra hned hlásila: bere druhé kolo a jede s ním. Ta sice bydlí v Praze, ale byla zrovna na návštěvě. Po okolí pak sourozenci v chladném a deštivém počasí společně našlapali 29 kilometrů.
Do „apríla“ měla situace hodně daleko. Místní seniorka zůstala pět hodin nezvěstná. Její manžel ohlásil pohřešování na policii – a v obci s tisícovkou obyvatel se rychle rozkřiklo, co se děje. Nedalo se ostatně přehlédnout, že se chystá pátrací akce: do Rynholce se začaly sjíždět desítky policistů a hasičů. Povolán byl i policejní vrtulník.
Pro takovou situaci není vhodná chvíle nikdy – tentokrát ale byly okolnosti krajně nepříznivé dvojnásob. Bylo velmi chladno, začalo pršet – a stmívalo se. „Nedokázala jsem sedět doma,“ připomněla ve čtvrtek hrdinka dne, jak se i ona sama pustila do hledání. Nejprve pátrala po Rynholci pěšky, ale déšť ji přiměl vrátit se pro auto.
„Říkala jsem si: kam by tady starší člověk tak mohl jít? Buď na nákup, nebo na procházku,“ připomněla své tehdejší úvahy. Mohla se nezvěstná vydat na Strašecí – či snad zkratkou na Lány? Začala tedy pomaličku projíždět trasy, které považovala za nepravděpodobnější, a prohlížela i příkopy, aby ověřila, jestli třeba sousedka neupadla a neleží někde zraněná.
Vlastně ale nevěděla, koho hledá; s pohřešovanou ženou se nikdy dřív nesetkala. Sama se do obce přistěhovala teprve před třemi roky – a to ještě za covidu, kdy se lidé moc nevídali. Žena, která se ztratila, navíc téměř nevychází z domu. Ona ji vlastně od onoho deštivého večera opět neviděla. „Potkávám se ale s jejím manželem. Povídal, že je paní v pořádku a daří se jí dobře,“ řekla Deníku Nováková.
Když si šla domů pro auto, potkala policistku, která se ptala, jestli pohřešovanou neviděla. Ona řekla, že také hledá; policistka jí tedy ukázala fotografii a upřesnila popis oblečení. Naďa tedy hned věděla, že vyjela správným směrem, když na konci lesíka našla sedící ženu. Ta, jak se ukázalo, byla v pořádku – jen nevěděla, kde je a proč. „Začala jsem si s ní povídat, vzala ji do auta a vysvětlila, že ji odvezu za manželem,“ zavzpomínala, jak se tehdy věci odehrály.
Ve chvíli, kdy vedla ženu ke svému autu, ozval se zvuk přilétajícího vrtulníku. Informace, že už zde jeho posádka nemá práci, putovala trochu oklikou. Že seniorku našla, zavolala paní Naďa dceři: dávala svým dětem vědět, že je po všem a mohou vyšlápnout k domovu. Dcera už věděla, jak s touto informací naložit; sama ostatně působí u policie – v pražských Vršovicích. Měla i kontakt na policistku, s níž maminka předtím hovořila.
Naďa Nováková je zdravotnice, pracuje jako ošetřovatelka na ARO rakovnické nemocnice. Rychle tedy odhadla, že nalezená žena je v pořádku. „Paní na sobě naštěstí měla zimní bundu, která ji ochránila od prochladnutí,“ zavzpomínala. S tím, že o zdravotní stav seniorky se zajímali také hasiči, kteří už čekali, až nalezenou sousedku přiveze z lesa. Dospěli ke shodnému závěru: je to dobré; ani není třeba volat sanitku…
Vrtulník povzbudí zájem o sociální sítě
Zapojení veřejnosti do pátrání po pohřešovaných osobách je v řadě případů neocenitelné. Policejní prezident Martin Vondrášek účast dobrovolníků označuje za velkou pomoc. „A jsem rád, že máme možnost ty nejobětavější za jejich pomoc ocenit,“ chválí nápad s projektem Ztracená pomněnka.
Pomoc veřejnosti při čtvrtečním setkání v holešovickém sídle Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR ocenili i Tomáš Kohout a Miloš Špecián z odboru pátrání. Právě poznatky od občanů často představují výraznou pomoc.
Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek ocenil, s jakou pozorností se vyhlášená policejní pátrání setkávají v on-line prostředí; dokládají to jak komentáře uživatelů, tak sdílení policejních informací. „I když je pátrání vyhlášeno třeba ve středních Čechách, za chvíli to sdílejí i lidé na druhém konci republiky,“ uvedl.
Policisté prozradili zkušenost, že zájem o jejich informace vždy povzbudí, pokud se někde objeví vrtulník: to hned lidé začnou na sociálních sítích vyhledávat, co se děje. Při pátrání po pohřešovaných tak prý má smysl vyslat helikoptéru třeba i nad zástavbu v městských ulicích, i když je naděje na úspěch podstatně menší než v otevřené krajině. Lidé ale vidí vrtulník – a hned se začnou pídit na sociálních sítích.
Mluvčí Slavia pojišťovny Václav Balek, který byl u vzniku projektu Ztracená pomněnka (stejně jako v minulosti za svého působení v tehdejší České pojišťovně, dnes Generali, zakládal společně s policií Gentlemana silnic), zdůrazňuje, že pomoci při pátrání může každý, kdo není lhostejný. „Je jedno, jakého jste vzdělání nebo profese – ať už hlídač ve fabrice, nebo univerzitní profesor,“ poznamenal.