Váš klub funguje od roku 2010 Ačkoli vás řada lidí považuje za chovatele malých plemen prasat, Vy se proti pojmu chovatel silně vyhrazujete.
Ano. Protože my nejsme chovatelé, spolek není chovatelský klub. Je to sdružení, které poskytuje pomoc lidem, kteří si prasátko pořídili a péče o ně je nepříjemně překvapila. V tom horším případě přímo o prasátka, kterých se jejich předchozí majitelé zbavili.

Kolik momentálně registrujete prasátek? Narůstají jejich počty?
Naštěstí nenarostly počty majitelů, ale počty prasátek ano. Momentálně jich registrujeme 650, v roce 2018 to bylo 450. S tím souvisí si absolutně naplněná kapacita útulků nebo dočasné péče.

Proč si lidé miniprasátka pořizují a co je největší úskalí jejich chovu?
Prasátka jsou jako malá roztomilá a na to jejich prodejci sází. Na krásné růžové prasátko, které lze venčit na vodítku, chodit s ním na procházky. Jenže nic jako mini prasátko, pod kterým je v inzerátech nabízí, neexistuje. Například tak populární göttingenské miniprase bylo vyšlechtěno pro laboratorní účely a v rámci šlechtění došlo ke křížení s bílými hospodářskými plemeny jako je například landrace. Proto je naprosto vyloučené, aby se jednalo o dvacetikilové prase.

Ilustrační snímek
Nebezpečí číhá všude. Postrachem mladých zajíců jsou hlavně psi a kočky

Oproti hospodářským prasatům jsou ale miniprasátka přece jen menší.
To ano. Neváží tak jako jateční prasata čtyři sta kilo, ale metrák. Což je samozřejmě problém a z hlediska chovatelství nesmysl. Lidé pak péči o takový kolos nezvládají.

Váš spolek upozorňuje mimo jiné i na problematickou povahu prasátek, která může soužití s páníčkem hodne znepříjemnit.
Největší mýtus, který se traduje je ten, že prasátko se dá vycvičit jako pes. To není pravda. Nikdy nebudou v podřízené roli. Mají svojí hlavu, umí dělat naschvály a v době nepřítomnosti páníčka dokáží udělat z bytu kůlničku na dříví. Z nudy.

Je složité prasátko živit? Přece jen u hospodářských jde o zajištění co největšího přírůstku. V domácích podmínkách ale přibírání naopak asi vhodné není.
U miniprasátek nezajistí jeho nepřibírání málo krmení. Vyroste stejně, velikost je daná geneticky. Špatná nebo nedostatečná strava se ale může odrazit v jeho zdravotním stavu. Prase je všežravec, ale u domácích prasátek není vhodné krmení zbytky. Jídlo je třeba rozložit do několika dávek denně, nejvhodnější je kompletní krmná směs přímo pro ně. Měli by dostávat také zeleninu.

Prasata v konvenčním chovu nedožívají mnoha let. Jak dlouhý je život s miniprasátkem, které žije v domácnosti?
Může se dožít až dvaceti let. Což sebou nese další úskalí. Majitel musí počítat s tím, že bude potřeba prasátko vykastrovat, jinak zapáchá. Kastrace je důležitá i u prasečích slečen, především kvůli různě závažným gynekologickým problémům postihujícím většinu nekastrovaných prasinek. Navíc nevykastrovaný čuník má větší tendence utíkat.

Nároky na veterinární péči nejsou zřejmě malé.
S každým dalším rokem rostou nároky na veterinární péči a je jen velmi málo veterinárních lékařů, kteří mají zkušenosti s problémy dlouhověkých prasat. Máme jen čtyři veterinární lékaře na tři země, kteří se praxi pro prasátka – mazlíčky věnují.

Kvalitní spánek je u domácích zvířat, stejně jako u lidí, velmi zásadní
Spánek zvířat: Největším spáčem je krajta nebo kočka, králíci oči ani nezavírají

Česká republika je momentálně obklíčena ohnisky výskytu afrického moru prasat v sousedních zemích. Konvenční chovy musela přijmout nějaká opatření. Mají mít obavy i chovatelé miniprasátek?
Rozhodně ano. To bych chtěla zdůraznit, pokud někoho od pořízení miniprasátka dosud nic neodradilo. A africkým morem prasat přijdou povinnosti biologické bezpečnosti i na majitele miniprasátek. Máme s tím zkušenosti už ze Zlínska. Znamená to izolaci nejen samotného prasátka, které tak bude muset být i měsíce zavřené třeba v bytě. Ale platí s tím i povinnosti pro majitele.

Jaké? Odešle je prase karantény?
Je praxí, že s biologickou bezpečností dochází třeba k zákazu kontaktu s prasetem dalším osobám, což je prakticky zákaz návštěv. Správně by se také člověk měl mýt, měnit oblečení pokud jde ven. V malochovech na Zlínsku musely proběhnout i menší stavební úpravy. Od roku 2019 je navíc povinnost hlásit úřadům už jedno jediné prase a nelze vyloučit kontroly.

Prasátka končívají v útulku. Kapacita je plná
Český klub majitelů prasátek chovaných v domácnosti má pro nechtěná prasátka, která často končí vyhozená na sídlištích vlastní útulek. Najdete ho ve Svaté Trojici u Trhových svinů. Momentálně v něm má domov sedmnáct prasátek. Kromě toho spolek podporuje i třicet prasátek v náhradních rodinách o které se materiálně stará. Po telefonické domluvě je v útulku možná „prasoexkurze“. Vstupné je suché pečivo, čím více tím lépe. Podporovatelé mohou přispět na veterinární péči i skrze účet 2801461893/2010. Info na www.prasatkovdomacnosti.cz

Pár přísloví o prasátkách:
Potřebujete to jako prase drbání. A je to pravda. Vědci zjistili, že po 15 minutách drbání se prasátku začne vyplavovat hormon štěstí Oxitocin.

Naopak přísloví „Potí se jako prase“ nemá se zvířaty nic společného. Původ rčení odkazuje na způsob tavení železa, které se nalévá do forem připomínající tvarem prasnici a krmící se selata. Proto se jim začalo říkat prasata. Po nasypání prasat do písku se forma ochladí a změní vlhkost, jako by se potila.

Zdroj: Občasník Zásuvka pro členy ČKMPCHVD.