První zprávy o výskytu vlků v těchto oblastech se objevily už před šesti lety. Jednalo se především o hlášení od veřejnosti či majitelů hospodářských zvířat. Proto zde začalo Hnutí Duha organizovat tzv. Vlčí a Rysí hlídky. „Proškolení dobrovolníci tyto vzácné živočichy mapují tzv. neinvazivními metodami. Zaznamenávají stopní dráhy, sbírají biologické vzorky pro genetické a potravní analýzy a sledují pohyb šelem pomocí fotopastí,“ popsal jejich činnost vedoucí programu Šelmy Hnutí Duha a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal.

Od roku 2018 se dobrovolníkům v uvedených lokalitách daří pravidelně získávat věrohodné důkazy o trvalém pohybu vlků, ať už se jedná o jejich stopy či trus. Loni a letos je doplnily záběry z fotopastí. Ze získaných informací vyplývá, že se na Frýdlantsku pohybuje minimálně vlčí pár a v Jizerských horách jedna smečka. 

Vědci, ochránci přírody a s nimi i veřejnost mají nyní unikátní šanci nahlédnout do života divoké šumavské vlčice. Podařilo se ji odchytit a nasadit jí telemetrický obojek.
Loví vlčice radši ovce nebo jelena? Obojek odhalí zvyky divoké šelmy

„Pro místní lesníky a rozumné myslivce je postupné šíření vlka na Liberecku dobrou zprávou, vlci pomáhají s regulací počtu divoce žijících kopytníků, kteří značně poškozují naše lesy. Chovatelům však přibudou starosti. Proto jim nabízíme pomoc a podporu při přípravě projektů na lepší zabezpečení stád,“ doplnil Kutal.

Chovatelé z podhůří Jizerských hor i z Frýdlantského výběžku by proto měli dbát na účinné zabezpečení svých stád. Mohou využít Operační program Životní prostředí a získané finance investovat například na pořízení pasteveckých psů, pevných či mobilních elektrických ohradníků. Více informací zájemci najdou na webových stránkách ochranaovci.cz.

Zdroj: Youtube

Záznamy vlků z Jizerských hor a z Frýdlantského výběžku, léto a podzim 2020  Zdroj: YouTube.com/Šelmy.cz

Během sledování jedné ze stopních drah smečky bylo nalezeno i mrtvé tělo lišky zabité vlky. To naznačuje, že se vlci podílejí na regulaci malých šelem. Díky tomu je v bezpečí například populace vzácného tetřívka obecného, kterého malé šelmy ohrožují.

Nelegální pytláctví 

„Území Libereckého kraje je co do počtu lesů a přirozené potravy vhodným biotopem k životu vlků. Další trvalá teritoria na území Ralska a Lužických hor jen dokazují, že se těmto vzácným šelmám v kraji dlouhodobě daří. Budoucnost vlků je však ohrožena nelegálním pytláctvím a stále zvyšující se fragmentací krajiny,“ zdůraznila koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Liberecku Kristýna Fridrichová.

Ostatky pravěkého vlčete jsou dobře zachovalé, provázejí je však mnohá tajemství. Například, proč zůstalo samo
Mumie vlčete z doby ledové odkryla svá tajemství. Závěry výzkumu jsou úchvatné

Její slova potvrzuje i nedávné zastřelení vlčice v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Původně se myslelo, že ji srazilo auto. „Víme, že přítomnost velkých šelem může vzbuzovat nelibost, třeba u chovatelů hospodářských zvířat. Nepředpokládáme však, že by to byli právě chovatelé, kdo po vlcích střílí,“ řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Samotní turisté a sportovci pohybující se v Jizerkách se vlčí smečky obávat nemusí. Vlci se člověku spíše vyhýbají a nepovažují ho ani za potenciální kořist. „Je však třeba respektovat zdejší lesy jako domov nejen vlků, ale také dalších chráněných živočichů a volně žijící zvěře,“ podotkl Miroslav Kutal.